Přišel večer, o kterém jsem se domníval že bude patřit k těm chvílím života, které bych nejraději zaspal. Měl jsem jít na ples s mojí slečnou. Ale jak to život umí občas krásně zamýchat. Byla chladná noc a já v obleku, v kterém se necítím ve své kůži a připomína mi zkouškové období, nasedl do mého kočáru společně s mým kamarádem, který se oblékl a obětoval do role šoféra. Všechny strasti a problémy jsem zanechal doma a jediné na co jsem tešil, byla má Aďulka. Jak můžu jen popsat pocit v moment, kdy jsem spatřil moji překrásnou princezničku v nadherných šatech, která jen zářila s krásným účesem jako z reklamy, kouzelnými střevícemi a tak omamně voněla.
Kočár přebírá šofér a Aďulka je jen má pro zbytek večera. Hudba a sál na nás už po příjezdu očekávaly, ale hlavně na nás už čekala dlouholetá Adulčina kamarádka Nikča s jejím velice sympatickým přítelem, který mi vyplnil volné chvíle příjemnou konverzací, když nám holky utekly se zdravit s dávnými kamarády a známostmi, jelikož ples patřil škole, v které holky maturovaly.
Víno bylo vynikající, chutnalo jako rty mé princezny. Aďulka byla nejkrásnější.
Tancovali jsme. Bavili se. Smáli a líbali jsme se. 
Těšila mě příjemná obsluha.
Má princezna dokonce vyhrálá v tombole. whiskey. whiskey samozřejme nepije:)
Myslím, že příští ples budu brát s větším nadšením.
Pozdě v noci, kdy se začínal ples chýlit ke konci a bylo nejlepší v tom nejlepším skončit, nás odvezl můj šofér domů a ja mohl jít s klidem spát, protože jsem vědel, že večer byl svým způsobem kouzelný a že až se ráno probudím dostanu pusu od Aďulky.
Tímto děkuji Aďulce, Michalovi s Nikčou za příjemnou společnost a také šoférovi!

 Myslím, že nám to slušelo

  Princezně to šíleně slušelo

 Je to sexy!

Nikča a Michal

Protože ona je dokonalá. Protože ona je nejkrásnější slečna celého světa.  Protože ona je mým snem. Protože ona krásně fotí a kreslí, nádherně maluje i můj svět. Protože ona se o mne hezky stará. Protože ona je mou inspirací. Protože ona je má kopretina. Protože na ni myslím každý den. Pro tu její vůni. Pro ty její nádherné oči. Pro její krásný pohled na svět. Protože mne má ráda a činí mne šťastnějším. Protože mi posílá krásné psaníčka.  Pro naše kouzelné společné chvíle, dny a večery. Protože mne krásně líbá. A proto, že se mnou má trpělivost. Protože ve mne dmýchá vášně. Protože ona je mi vším.. Proto miluji moji Aďulku Fialkovou.



 

Lidé milí, ja jsem létal. Viděl jsem svět očima boha. Dne 5. listopadu mi moje milá připravila překvapko a domluvila mi s jejím deděčkem let. (timto i děkuji dědečkovi za zážitek) A my letěli. Když jsme se potkali s jejím dědečkem na benzince před letištěm v Brně-Tuřany, slunce se už pomalu a barevně loučilo s městem. Po kontrole na letišti (zda-li nejsem náhodou nějaký terorista) jsme dorazili k řadě hangárů, kde už na nás čekalo naše menší letadélko Káně, jak jinak než německé výroby :). Pospichali jsme abychom stihli jeste západ, protože příprava letadla chvilku zabrala. Pan dědeček ale s klidem a s letitými zkušenostmi po povoleni ke startu zlétl. Co budu povídat, start a vzlet byl nejuzasnejsi. A nahoře jakobych vše na zemi na chvilku opustil a ztratil, ale přitom získal o pár minut západu slunka a svobody navíc, než ti všichni podemnou. A hned jsme si to namířili směrem na Mikulov, přes Rajhrad a tím směrem dále. Slunce, výhled a ten pocit...Celé letadlo me fascinovalo každým šroubkem. Co Vám budu povídat - ja prostě jednou budu také letec. Už dlouho mě to k tomu táhne. Za šera jsme přelétli pole, rybníky, dálnici, nad Mikulovem se dvakrát otočili a šupajdá zpět domu na zem. Přistání je trochu adrenalinový zážitek, ale vše šlo jako po másle a za tmy jsem se vrátil štastný a spokojený do náruče mé přítelkyně s kterou jsme večer zakončili v kavárně Transistor. Kouzelný večer.

 

Dobrý den,

Nikdy mě nenapadlo že se do nečeho takového pustím a něco takového začnu psát. Musím se přiznat že toto "blogování" jsem okoukal od mé přítulkyně, která už dávno má svůj krásný blog se zástupem fanoušků a obdivovatelek a bohužel i obdivovatelů. Tiše jsem ji záviděl další rozhled mezi další lidi a že si tímto způsobem zaznamenává svůj život a ukládá si zde vzpomínky a fotografie, které jak je všem známo se rády ztrácejí. Ale s tím je konec, protože ted si to tu postupně poskládam a utříbím, ale hlavně očekávam něco nového a novou štávu do fotek a designu, který já tak rád.

Jmenuji se Karel Killich, mam rád fotografii a miluji Adrianu Fialovou.